Jsou slova živá bez dechu a spí, 
sníh prachu zlatým ořízkám dá mat. 
Kdy as je někdo ze sna probudí? 
Kdo dech co tep zas jimi bude hnát? 

Jsou slova živá bez dechu a smrt 
se vkrádá předsádkou, už frontispis 
pad‘ v oběť vlhku, i tiskař škrt ho škrt. 
Jsou vazba, desky rovněž na odpis? 

Jsou slova živá bez dechu i řeč, 
jíž mluví mrtvou nazývána, slov 
se nedostává pro plýtvání, leč 
kdo čtou, tak v skutek nepromění sloh. 

Je slovo živé s dechem naděje, 
kam své však tělo, kam jen ukryje?